O mně

Našla jsem se v umění, a v dávání lásky.

Ráda dávám lásku skrze masáže. Masáže jsou nádherný prostředek, jak skutečně uvidět druhého člověka a sdílet s ním danou chvíli. Mým darem je schopnost naslouchat a cítit. Skrze ruce cítím a poznávám, co člověk potřebuje a v čem bych ho mohla pozvednout.

Zamilovala jsem si Motýlí masáž, kterou bych podle svých zkušeností nazvala „masáž pro duši“. Také mám ráda tradici Haputanga, kterou se mnou sdílel Maorský učitel Tekaha. Předal mi mnoho ze svého poznání, za což jsem mu dodnes vděčná. Jitka Třešňáková mě učila Motýlí masáže a Julia Cameron Umělcovu cestu. Měla jsem úžasné učitele.

A jeden pohádkový muž pro mě vyrobil Harfu a řekl, leť na Kanáry a hraj. Tím odstartoval mou cestu k dobrodružství v jeskyni, zvukovým masážím a k učení, jak se stát porodní bábou. … Je toho mnoho, co bych ráda sdílela, protože moje cesta byla a bude dlouhá. Je to cesta srdce, pro kterou když se rozhodneme, už není cesty zpět.

Miluji život… a chci ho sdílet s inspirativními lidmi, kteří se nebojí toho, co přichází s každým nádechem.

Jeskyně mi jednou pošeptala:
stůj pevně na svých nohou, krásko, a ženy tě budou ctít.
Stůj pevně na svých nohou a svému duchu se můžeš zalíbit.
Stůj pevně na svých nohou a prostě ciť.
Stůj pevně na svých nohou a svým srdcem se řiď.

Oceán šeptal:
jsi mým dítětem a vždy jsi byla, co jsi se na Zemi narodila,
s láskou se ke mně obracíš a mě naději navracíš,
že za svítání, o chvíli posvátné, tvé oči uvidí to, co je vzácné a jenom tvé…
to odkud pramen vytéká a kde jsi ty daleká a blízká Bohu, sama sobě.

Vzpomínky

Jeskyně aneb moje cesta na Kanárské ostrovy

„Bloumám si Prahou… dívám se do Vltavy a stále nacházím tutéž odpověď: Tak se rozleť, rozleť se do světa… to, co hledáš, skutečně nalezneš… kdesi v dáli… možná blíž, než tušíš, ale s kroky to nalezneš. Nalezneš to v pohybu.“ 

Takhle začíná film, který je právě v procesu dokončování. Věřím, že nejpozději příští rok spatří světlo světa a já vás budu moci pozvat do kina na můj dvouroční pobyt na Kanárských ostrovech a půlroční dobrodružství v jeskyni. Datum premiéry a termíny promítání vám dám včas vědět.

„A tak s úctou sama k sobě v lese si tak ležím a padá definitivní rozhodnutí, tak já letím a Život mi pomocnou ruku podá. Vždycky, když bude třeba. A to je motto mé Cesty za snem, protože takhle to skutečně bylo… Já jsem Adééla. A jedu. Jedu se poznat.“  

Tvořit. Žít. Milovat. Být.